Řízení chladících ventilátorů

Při stavbě 200W PA na 144MHz jsem neměl dostatečně velký pasivní chladič a proto jsem byl donucen chladit aktivně ventilátory. Ventilátory běžící na plné otáčky jsou dost hlučné a proto bylo nutné řídit otáčky ventilátorů v závislosti na teplotě. Tuto funkci zajišťují zde popisované obvody.

Řízení chlazení na 48V

Zmíněný PA na 144MHz je osazen tranzistory MRF150. Použité napájecí napětí těchto tranzistorů je 48V. Pro chlazení PA jsem použil 4kusy standardních ventilátorů do zdrojů PC zapojené do série.

Schéma obvodu:
Schéma chladícího obvodu na 48V
chlazení reguluje ve čtyřech stupních otáček ventilátorů v závislosti na teplotě. ta se snímá termistorem var1. Jde o běžný perličkový termistor s odpotem při 20°C cca 10kΩ. Termistor je zapojen v děliči var1,R31 a R23. Napětí závislé na teplotě je přiváděno na neinvertující vstupy 4násobného OZ IC2 (LM2902). Na invertující vstupy jsou přivedena z děliče R24, R28, R25, R26 a R27 napětí odpovídající jednotlivým teplotám. Při dosažení odpovídající teploty přesáhne napětí na neinvertujícím vstupu toto napětí a OZ sepne příslušný výstupní tranzistor. Ten pak sepne odpovídající srážecí odpory řazené do série s ventilátorem. Každý srážecí odpor je poskládán z řady odporů zapojených sériově. Je to z důvodu značné výkonové ztráty na těchto odporech. Jednotlivé větve srážezích odporů jsou řazeny paralelně a postupně se při zvyšování teploty připínají. Tím se zvyšuje napětí (a tedy i otáčky) ventilátoru. Stupeň 4 pak sepne venilátory natvrdo bez jakýchkoliv odporů a ventilátory se tedy otáčejí naplno. Těchto otáček jsem na svém PA ještě nikdy nedosáhl :-). Protože použitý OZ LM2902 nesnese napájecí napětí 48V je napájecí napětí sníženo sériovou zenerovou diodou D6. První stupeň je sepnut okamžitě při zaklíčování pomocí vstupu +12V TX. Tak nečekáme až se PA zahřeje, ale chladíme okamžitě jakmile ztrátový výkon začne vznikat. Všechny kondenzátory, které jsou osazeny mají za účel blokování VF napětí. Musíme si uvědomit, že destička s obvodem je uvnitř skříně PA, kde jsou VF napětí značná. Přesto jsem nepozoroval žádné ovlivňování funkce obvodu VF polem.

Osazovací schéma obvodu:
Osazovací schéma chladícího obvodu na 48V
Jak vidíte je celý obvod osazen osazen SMD technologií a díky tomu je velmi malý, lze ho někam vměstnat v podstatě v jakékoliv konstrukci.

Klišé pro výrobu DPS

Řízení chlazení na 12V

Když jsem stavěl nový zdroj 13,8V 20A, opět bylo potřeba aktivní chlazení. Proto jsem poupravil výše popisované zapojení tak aby vyhovoval změněným podmínkám. Tento obvod je velmi podobný liší se v podstatě ve dvou věcech. Chybí srážecí zenerova dioda protože zde není potřeba. Druhá změna je ta, že obvod řídí zároveň dva ventilátory různé velikosti. Jeden (ze zdroje PC) ofukuje chladič regulačních tranzistorů a usměrňovacích diod, druhý (menší - z procesoru Pentium) odsává teplý vzduch zevnitř skříně zdroje a udržuje proudění vzduchu uvnitř zdroje. Obvod dále není nutné popisovat - funguje stejně jako předchozí. Schéma chladícího obvodu na 12V

Osazovací schéma chladícího obvodu na 12V

Klišé pro výrobu DPS