Tento obvod slouží pro převod úrovně VF napětí na výstupní stejnosměrné napětí. Převod vstupní VF úrovně na výstupní napětí má logaritmickou převodní charakteristiku. Vlastní detektor je realizován obvody IO1 a IO2. Podle datasheetu má mít tento obvod dynamický rozsah 120dB. Dynamika ale záleží na šířce pásma filtrů zařazenými mezi oběma obvody. Plné dynamiky se mi bohužel nepodařilo dosáhnout. Naměřené převodní charakteristiky jsou na obrázku.
Logaritmický detektor má dva vstupy. Signál ze vstupu 10,7MHz jde přímo na vstupní zesilovač IO3. V případě vstupu 465kHz prochází signál ještě přes dolní propust realizovanou L1,L2 a C2 – C4. Ta má za úkol odstranit případné rušení signály 10,235 nebo 10,7MHz. Následuje zesilovač IO3. Tento obvod je pro kmitočet 465kHz vyloženě nevhodný. Přesto však má podstatně lepší parametry než zesilovač osazený tranzistorem, který jsem zkoušel jako první. Zesilovač je nutný pro dosažení plné dynamiky. Vlastní dynamický detektor pro plné vybuzení vyžaduje 15dBm, ale úroveň z předchozích stupňů je maximálně cca 1,5dBm.
Signál pokračuje do obvodu IO1 – AD603. To je řízený zesilovač jehož zisk je ovládaný z obvodu IO2. Následují 3 podle potřeby přepínané filtry. Dva pracují na kmitočtu 10,7MHz a mají šířky pásma 4MHz a 350kHz, třetí filtr je laděn na kmitočet 465 kHz a má šířku pásma 60kHz. U filtru širokého 4MHz je dynamika přes 80dB, u filtrů 350 a 60kHz dynamika přesahuje 100dB. Za filtr 350kHz je zařazen zesilovač IO4, který vyrovnává vyšší útlum tohoto filtru. Následuje IO2, který provádí vlastní detekci. Na jeho výstupu 4 je již stejnosměrné napětí odpovídající vstupní úrovni. To je zesíleno OZ IO8a. Pak signál prochází dolní propusti laděnou na cca 200kHz. Ta má úkol odfiltrovat signál 465kHz, kterým je namodulovaný výstupní signál při zapnuté větvi 465kHz a přitom příliš neovlivňuje užitečný videosignál. Výstupní OZ IO8b je zapojen jako oddělovací zesilovač a z něj už vychází hotový videosignál do osciloskopu. Tranzistorem T2 je realizován NF výstup.