Na obvodovém zapojení zdroje není nic objevného. Jedná se o běžný třífázový zdroj se šestipulsním usměrňovačem. Do přívodu napájecího 3f napětí je zapojen řídící obvod. Ten má dvě základní funkce. Sepne napájení VN zdroje když k tomu dostane povel z koncového stupně od logiky řízení a omezí proudový náraz při zapnutí zdroje. Omezení Proudového nárazu zajišťují tři výkonové 50W odpory (pro každou fázi jeden), které jsou po dosažení výstupního napětí cca 2500V překlenuty a zdroj je připraven k činnosti.
Vstupy a výstupy transformátoru jsou zapojeny do hvězdy. Výstupní napětí je usměrněno šestipulsním usměrňovačem. Protože nejsou na trhu k dispozici dostatečně proudově a napěťově dimenzované diody je každá dioda nahrazena sedmi diodami v sérii s potřebnými vyrovnávacími odpory a kapacitami. Za usměrňovačem je již SS napětí s relativně malým zvlněním. Proto je možné minimalizovat filtrační kapacitu na cca 3 - 5 µF. Já měl k dispozici krabicový kondenzátor 8 µF/5kV a proto jsem ho použil.
Výstupní napětí je k PA vedeno přes ochranný odpor R70. Tento odpor chrání elektronku před poškozením při případném "plesknutí". Součástí zdroje jsou i 3 děliče napětí, kterými získáváme použitelně malé napětí pro měření napětí, signál VN OK pro řídící logiku PA a signál pro řídící obvod zdroje. Odpory děliče mají ještě druhou důležitou funkci a tou je vybití filtračního kondenzátoru po vypnutí zdroje. V mém případě trvá vybití na bezpečné napětí cca půl minuty. Na to nesmíme zapomenout pokud budeme chtít pracovat na VN částech zdroje nebo PA. Po vypnutí zdroje je nutné počkat na vybití kondenzátoru. Jednotlivé signály z děličů jsou pro jistotu ještě chráněny zenerovými diodami. Ze zdroje jsou vyvedeny svorky kladného i záporného polu. Potenciál záporného pólu je o mřížkové napětí nižší než zem zdroje a PA.
Protože by diodový usměrňovač a děliče na jedné desce spolu s nutnými isolačními mezerami zabíral zbytečně mnoho místa, rozdělil jsem je na 4 desky. Na třech jsou diody se svými odpory a kondenzátory, na čtvrté jsou děliče napětí. Desky se postaví v dostatečné vzdálenosti naplocho vedle sebe a spojí se dole záporý pól a nahoře kladný do jednoho mechanického celku.
Na obrázcích jsou osazovací plány desek usměrňovače a děličů.