Pásmová propust má zajistit aby na směšovač přijímače přišly pouze signály z pásma 144MHz a nebyl zbytečně přetěžován silnými signály mimo pásma Pásmová propust by měla mít co největší útlum v nepropustném pásmu, co nejmenší šířku pásma, útlum a zvlnění v propustném pásmu. To jsou ale značně protichůdné požadavky.
Moje představa byla, že by šířka pásma neměla přesahovat cca 3-4MHz a útlum v propustném pásmu neměl přesáhnout cca 4-5dB. Nejprve jsem se pokusil takovou propust nasimulovat mým oblíbeným programem NAF. Bohužel se úkázalo, že při použití běžných konstřiček s Q= cca 100 by šířka pásma pro požadovaný útlum přesahovala 8MHz. Proto jsem se rozhodl pro konstrukci s vysokým Q cívek se kterou jsem již měl dobré zkušenosti z dřívějška. V podstatě jsem zmenšil již dříve vylaborovanou konstrukci a použil ji v konvertoru. Útlum byl o něco vyšší než jsem očekával - dosáhl asi 1,6dB při šířce pásma asi 2MHz. To ale stejně postatně přesahuje moje původní požadavky a tak jsem ho použil.
Na obrázku je vidět Kmitočtová charakteristika propusti změřená přístrojem MiniVNA. Tento Přístroj s bídou měří do -40dB takže se zdá že se vykreslená charakteristika končí na -40dB.
Zde vidíme propustnou charakteristiku změřenou tracking generátorem s vyšším dynamickým roszahem.
Protože by navazující obvody pro správnou funkci měly být zatížené reálnou impedancí 50Ω, zajímalo mě i měření útlumu odrazu. Propust při něm byla na výstupu zatížená odporem 50Ω a na vstupu jsem měřil přístrojem miniVNA. Naladění na optimum útlumu odrazu je podstatně ostřejší než nastavení na optimální kmitočtovou charakteristiku.
Mechanické provedení je dobře vidět na úvodním obrázku. Propust je navržena jako dvouobvodová pásmová propust. Laděné obvody jsou uzavřeny v krabičce spájené z kuprextitu. Kapacitní vazba mezi obvody je provedena měděnými pásky, které jsou připájené do středového šroubu M3 který prochází přepážkou a je k ní dvěmi matičkami přišroubován. Při takové konstrukci lze pásky bez problémů měnit, prodlužovat a zkracovat tak abychom nastavili správnou vazbu mezi obvody.
Zde je ke stažení výkres mechanických dílů propusti.
Cívka L3 = L4. Cívky mají 5,5z drátem ø1,7mm CuL na ø10,5mm. Odpočka je na 0,5z od studeného konce.
Nastavení je jednoduché. Potřebujeme k němu spektrální analyzátor s tracking generátorem, nebo přístroj jako je miniVNA nebo Wobler. V nejhorším lze nsatavit propust i "po staru" generátorem a VF sondou. Při prvním připnutí propusti k přístrojům patrně někde v širokém okolí 144MHz najdeme jeden nebo 2 vrcholky charakteristiky. Doladíme je na 144MHz. V okamžiku kdy se oba laděné obvody setkají na stejném rezonančním kmitočru najednou "vyleze" charakteristika filtru a můžeme začít ladit. Nejprve naladíme střed vrcholu na kmitočet cca 144,500MHz. Pak se opatrným laděním snažíme dosáhnout zploštění vrcholu tak, aby šířka vrcholu byla asi 2MHz. Pokud je vrchol špičatý je potřeba přihnout vazební pásky blíž k živým častem laděného obvodu abychom zvětšili vazbu. Naopak pokud je plochá část vrcholu charakteristiky širší nebo prosedlaná je třeba snížit vazbu oddálením pásků od laděných obvodů. Při správném naladění by charakteristiky měly vypadat tak jako na obrázcích v tomto textu. Samozřejmě že při nastavování propusti musí být vstup i výstup propusti zatížen impedancí 50Ω buď připojenými měřícími přistroji nebo vhodným odporem.