Rušení příjmu televize příčiny a odstranění.
02.08.2023
Tento článek na rozdíl od mých ostatních není primárně určen radioamatérům ale spíše laické veřejnosti. Cílem článku je pomoci lidem bez technických znalostí v pochopení zákonitostí příjmu TV signálů a poradit jak správně sestavit anténní systém tak aby se vyhnuli problémům s případným rušením od blízkých vysílačů ať už radioamatérských či jiných. Vzhledem k cílové skupině čtenářů se budu snažit podat výklad co možná jednoduše i za cenu určitých nepřesností či zjednodušení. Pokud už k rušení dojde budu se snažit ukázat cestu k nápravě. V žádném případě netvrdím že tento článek pokrývá uceleně celou problematiku rušení. Popsal jsem zde zkratkovitě své zkušenosti s touto problematikou ale celá šířka problému by si vyžádala celou tlustou knihu. To ale nechám znalejším autorům než jsem já.
Rušení TV příjmu lze v zásadě rozdělit do dvou skupin:
- Rušení signálem přímo v televizním pásmu
- Rušení silným signálem který je mimo televizní pásmo
Rušení signálem přímo v televizním pásmu
Jedná se o rušení signálem neoprávněně vysílaným přímo na kmitočtu televizního signálu. Takové rušení lze řešit pouze vypnutím rušícího signálu. Jiný způsob není. Může jít o signál vysílaný úmyslně nebo neúmyslně. O případě úmyslného rušení nemá smysl se rozepisovat. Takových případů ale podle mého názoru je naprosté minimum. Horší je to v případě rušení neúmyslného. Majitel rušícího zařízení obvykle nemá tušení o tom že rušení způsobuje. Pro způsobení rušení v tomto případě stačí velmi malý výkon v řádech jednotek miliwattů. To může způsobovat nějaký porouchaný nebo špatně zkonstruhovaný vysílač který primárně pracuje mimo televizní pásmo. Takový případ samozřejmě nelze vyloučit, ale není příliš pravděpodobný. Dnešní vysílače ať už amatérské nebo profesionální jsou takřka bez vyjímky profesionální výrobky a splňují přísné povolovací podmínky pro jejich provoz. Poruchu ovšem nelze zcela vyloučit. Trochu jiná situace je u CB vysílačů. Ty jsou často vyráběny tak aby byly co nejlevnější a na jejich kvalitě to může být znát. Pokud za ně ještě někdo připojí nepovolený koncový zesilovač může být problém na světě. Přesto si myslím že i těchto případů nebude mnoho.
Za nejčastější zdroj rušení přímo v televizním pásmu jsou považovány vadné anténní předzesilovače prodávané přímo s televizními anténami. Někdy bývají konstruhované velmi špatně, mají velmi vysoký zisk (30 až 50dB) a zakmitávají. Anténou ke které jsou připojeny pak signál vyzařují a ruší široké okolí.
Za spoustu rušení jsou rovněž zodpovědné síťové spínané zdroje. Může jít o zdroje v počítačích, spotřební elektronice, různé nabíječky, adaptéry, LED žárovky a podobně. Tyto zdroje jsou často ošizeny až ka kost a produkují širokopásmové rušení v oblasti krátkých a velmi krátkých vln. Jejich rušení může někdy dosáhnout až do televizních pásem.
Hledání takových rušení může být velmi obtížné a laik obvykle nemá šanci bez pomoci takové rušení lokalizovat. V tomto případě bude vhodné obrátit se se stížností na Český telekomunikační úřad. Ten má službu která takové případy řeší a jejich pracovníci bývají odborníci s velkými zkušenostmi a potřebnou měřící technikou kterou lze rušení odhalit. V případě potřeby má tato služba také silné páky jak si vynutit vypnutí rušícího zařízení. Pomoci by mohl i technicky zdatný radioamatér z okolí pokud disponuje potřebnou měřící technikou a znalostmi.
Nejprve bych ale doporučil postupně vypínat všechny spotřebiče doma zda rušení nemizí. Je velmi časté že si rušení způsobujeme sami některým nekvalitním zařízením přímo u nás doma.
Rušení silným signálem mimo televizní pásmo
Jiná situace nastává u rušení silným signálem blízkého vysílače. Každý vysílač musí dodržet přísná technická omezení která jsou pro daný vysílač stanovena. To je dnes obvykle splněno. Přesto však k rušení dochází. Pokusím se zde srozumitelně vysvětlit příčiny vzniku rušení a možné způsoby jeho odstranění.
Každý přijímač - tedy i televizní přijímač má stanovený kmitočtový rozsah ve kterém má pracovat. Kmitočty mimo tento rozsah má potlačit a nevšímat si jich. A tady bohužel dochází k problému. Většina výrobců spotřební elektroniky vyvíjí svá zařízení s ohledem na jediný parametr a tím je cena výrobku. Pak se nelze divit tomu že jsou ignorována i nejzákladnější pravidla elektromagnetické kompatibility a přijímače ochotně zpracovávají i signály daleko od kmitočtového rozsahu ve kterém má přijímač pracovat. Situace je dále zhoršována tím že si uživatel koupí anténu se širokopásmovým předzesilovačem kterou mu vnutí nekompetentní prodavač. Takový zesilovač dále zesílí rušící signály a nahrne je to televizního přijímače. A tím se problém dále zhorší. Problém není v rušícím vysílači ale v celém řetězci Anténa -> zesilovač -> Televizor. Některý nebo všechny prvky tohoto řetězce rušící signál který by správně měly ignorovat nedokáží zpracovat a vzniká rušení.
Jak z toho ven ? Nejprve se pokusím popsat jak by měl být celý přijímací řetězec koncipován a pak se pokusím nastínit jak lze rušení odstranit pokud přesto vznikne.
Provedení přijímacího řetězce
Anténa
Oblíbené přísloví praví že nejlepší zesilovač je anténa. Toto přísloví je na 100 procent pravdivé. Žádný zesilovač nedokáže zesílit signál který anténa nedodá. V prodeji je nepřeberné množství typů antén a laik se v této nabídce může snadno ztratit. Bohužel údaje o vlastnostech jednotlivých antén jsou často kusé a zavádějící. Na prodejních serverech často vidíme údaje typu tato anténa je vhodná pro vzdálenost vysílače 50km, tato pro 100kmm či 200km. Toto je prostě zavádějící údaj hraničící s klamáním zákazníka. Určit jaká anténa bude v daném místě potřeba není jednoduché a záleží to na mnoha okolnostech. Nejjednodušší situace je pokud má anténa přímý výhled na vysílač bez překážek či převýšení. To ale spíše nebývá obvyklá situace. Obvykle jsou v ceste k vysílači různé překážky - blízké budovy, stromy, terénní převýšení. To vše negativně ovlivňuje sílu signálu TV vysílače v místě příjmu. Bez měřící techniky je obtížné stanovit jaká anténa je v místě potřeba. Jako vodítko může sloužit pohled na okolní střechy jaké antény používají sousedé. To může mnohé napovědět. Vždy je lepší použít větší anténu než je nutné - tím se nic zkazit nedá. Nejlepší je půjčit si někde nějakou anténu a zkusit příjem s ní. Řada televizorů má v menu možnost měření síly či kvality signálu. To je dobré vodítko. Pokud je signál dobrý a obraz čistý bez kostičkování je zapůjčená anténa vhodná. Síla signálu bývá udávaná v procentech. Vhodné je pokud se máte víc než 50 procent lepší je alespoň 80. Vyhodnocování síly signálu se však může tu různých typů televizorů a výrobců lišit. Pokud však signál horší nebo se obraz občas seká či kostičkuje musíme volit anténu výrazně výkonnější. Musíte zkusit více TV kanálů abyste ověřili že jste schopni s danou anténou přijímat všechny multiplexy.
Jakou anténu tedy zvolit ? Širokým obloukem se vyhněte různým náhražkovým anténám typu "pokojová anténa". V nabídkách prodejců těchto antén najdete nepřeberné množství. Prodejci se předhánějí ve výčtu úžasných parametrů i cen. Ve skutečnosti je to podvod. Taková "anténa" obsahuje obvykle dipól nebo kus drátu doplněný mizerným zesilovačem s vysokým ziskem. Pokud použijete takovou "anténu" a v blískosti se objeví silný signál máte zrušení televizního příjmu zaručené!
Vyhněte se i venkovním anténám s integrovaným zesilovačem. Tyto zesilovače mívají velmi špatné parametry a v naprosté většině případů anténní předzesilovač není potřeba. O předzesilovačích ze rozepíši později.
Na druhé straně nemusí být v případě silného TV signálu špatná volba použít náhražkovou anténu typu kus drátu nebo dipól zavěšený někde v blízkosti televizního přijímače nebo v okně. V případě silného signálu i taková náhražková anténa může poskytnout kvalitní nerušený příjem a nic Vás nestojí.
Obvykle ale musíme volit běžnou venkovní anténu. Existuje řada různých konstrukcí. V dnešní době se obvykle používají širokopásmové antény. Volte antény běžně používaných typů. Různé futuristické konstrukce ve mě nevzbuzují přílišnou důvěru. Většina používaných antén vychází z designu Yagi byť bývá určitým způsobem modifikován pro dosažení širokopásmovosti a vysokého zisku při krátké délce. Oblíbené antény takového Designu dřív byly takzvané "kolorky" které se vyrábělu v různých délkách s různě velkým ziskem. Dnes jsou k dostání antény podobného provedení ale plechové prvky jsou nahrazeny prvky vyrobenými z trubiček. Další často používané antény jsou logaritmicko periodické antény a často se používají také ploché antény kterým se přezdívá matrace. Obecné pravidlo které platí říká že čím je anténa větší a má větší počet prvků tím má i větší zisk - tedy lepší schopnost příjmu slabých signálů. Prosím nezaměňovat zisk antény se ziskem anténního zesilovače. Je častým trikem obchodníků udávat jako zisk antény zisk integrovaného zesilovače. Tím dosahují zdánlivě fantastických parametrů antény ale ve skutečnosti jde o klamání zákazníka. Rovněž se nenechte nenechte zmást označením DVB-T2 v popisu antény nebo jejím názvu. Ve skutečnosti jsou VŠECHNY širokopásmové TV antény vhodné pro příjem signálů TVB-T2.
Zisk antény se udává buď v jednotkách dBi nebo dBd. V tomto článku určené veřejnosti není třeba rozebírat co ty jednotky znamenají. Pro uživatele je důležité vědět že zisk udaný v dBi je u stejné antény o cca 3dB větší než zisk udaný v dBd. Proto obchodníci obvykle udávají zisk v dBi protože pak to číslo vypadá lepší. Čím vyšší je zisk antény tím lepší je její schopnost zachytit slabé signály. Zároveň se ziskem se ale svyšuje i její směrovost. Proto je u antén s vyšším ziskem potřeba anténu pečlivě nasměrovat na vysílač.
Neméně důležité jako volba správné antény je její umístění. V blízkosti antény by neměly být žádné vodivé předměny, anténa nesmí být těsně u stěny a podobně. Obecně platí že nejméně 1,5 až 2 metry okolo antény by měl být volný prostor. To se netýká prostoru za reflektorem. Proto mají kratší antény obvykle uchycení na antenní stožár ži konzoli vzadu za reflektorem. Pokud není dodržena zásada volného prostoru dochází k degradaci parametrů antény a zhoršení příjmu.
Typy antén
Zde uvedu alespoň v krátkosti různé základní typy venkovních antén vhodných pro TV příjem
Anténa typu Yagi:
Toto je základní typ antény. Jde o dobré antény. Je potřeba u nich ale dát pozor na kmitočtový rozsah pro který jsou určené. Původní Yagi antény byly úzkopásmové. Kompromisními úpravami bylo dosaženo větší širokopásmovosti za cenu sníženého zisku. Je ale nutné zkontrolovat si zda je taková anténa vhodná pro rozsah kmitočtových kanálů používaný v místě příjmu.
Anténa typu Matrace:
Tyto antény jsou velmi oblíbené v místech se silnějším signálem. Jejich nesporná výhoda je jejich plochá konstrukce díky které je lze použít ve stísněných prostorech, na balkoně a pod. Některé varianty této antény mohou být doplněny ještě sadou prvků umístěných před jednotlivými dipóly pro zvětšení zisku antény. Může být problém sehnat tuto anténu bez předzesilovače.
Anténa typu Color:
Tento typ antény je patrně nejvýkonnější z antén které se u nás běžně používají. Prodávají se v různých délkách. Samozřejmě že čím delší anténa tím větší je její zisk. Tento typ antény se hodí do míst se slabým signálem.
Anténa neznámého typu:
Tyto antény se v poslední době objevují na mnoha místech. Nevím, že by měly nějaké zvláštní označení - neumím je pojmenovat. Jsou to dobré antény které se výkonnostně pohybují někde mezi matrací a Colorkou. Sám tuto anténu doma používám k mé plné spokojenosti. Díky jednoduché konstrukci jsou levné a přitom velmi dobré. To vedlo v poslední době k jejich velkému rozšíření.
Logaritmicko periodická anténa:
Tyto antény jsou rovněž velmi oblíbené. Již z principu jsou širokopásmové. Nejde tedy o kompromisní řešení jako u předchozích antén. Opět se vyrábějí v různých délkách. Jde o dobrou antéku kterou lze použít všude kde je dostatečně silný signál.
Tento výčet jistě není kompletní. Spíš jsem chtěl ukázat osvědčené typy antén které mohu s klidným srdcem doporučit. Rozhodně se vyhněte různým futuristicky vyhlížejícím anténám, náhražkovým a pokojovým anténám. Anténa nemusí být drahá - i levné typy které jsem tu popsal fungují velmi dobře.
Koaxiální kabel a konektory
Koaxiální kabely a konektory jsou brány jako něco samozřejmého a jejich vliv na celý přijímací řetězec se podceňuje. Opak je ale pravdou. Každý koaxiální kabel vnáší do přijímací cesty značný útlum. Pro televizní příjem se používají kabely s impedancí 75Ω. Obecně platí že čím tlustší kabel tím lepší - tlustší kabel má nižší útlum. Používejte vždy kabel co nejkratší. Nenechávejte zbytečně metry kabelu stočené někde za televizorem. Kabel vždy zkraťte na nutné minimum. Každý metr kabelu který nepotřebujete Vás zbytečně okrádá o část signálu který poskytuje anténa. Zpravidla se používají bílé běžně prodávané kabely. Bohužel v rámci ořezávání ceny jsou dnes už takřka bez vyjímky dodávané kabely vyráběné z hliníku. Opletení kabelu je zcela minimální - tvoří ho hliníková fólie a jen několik málo hliníkových drátků. Někteří výrobci jsou schopni dát i střední vodič hliníkový. Takovým kabelům byste se měli vyhnout. Střední vodič musí být měděný !. Použití hliníku ve stínění se asi nevyhneme, ale kabel by měl být alespoň hustě opletený drátky. NIKDY nepřipojujte konektor na "opletení" tvořené JEN hliníkovou fólií. Ta se při pohybech kabelu velmi rychle utrhne a spoj přestane fungovat. Co se týče konektorů, lepší jsou F konektory ačkoliv to není žádný zázrak. F konektory se často používají u anténních zesilovačů, někdy u antén, slučovačů a dalších součástí signálové cesty. Odstrašující případ jsou konektory které se používají přímo v televizorech. Ve spojení s velmi špatnými konektory na kabel které jsou běžně v prodeji jde o velmi častý zdroj závad.
Anténní zesilovače
Teď se dostáváme k tomu nejdůležitějšímu z hlediska rušení signály mimo televizního pásma. Zesilovač by měl být až poslední zoufalý pokus vyždímat z anténního systému alespoň nějaký signál. Žádný zesilovač nedokáže vyrobit signál který neposkytne anténa. Zesilovač by měl svým ziskem pouze nahradit útlum koaxiálního kabelu + cca 5 až 10dB navíc. Jen zcela vyjímečně je potřeba použít zisk větší než 20dB. Přesto se zcela běžně prodávají zesilovače se ziskem 30 i 40dB. Dnes se prakticky bez vyjímky používají širokopásmové zesilovače. A v tom je právě problém. Takový zesilovač zesílí nejen TV signály ale i všechny signály mimo TV pásmo - FM vysílače, radioamatéry, CB, různé profesionální služby a pod. Pro představu - 20dB znamená zesílení výkonu signálu 100x, 30dB 1000x a 40dB 10000x. Takto zesílený rušící signál pak naženete do televizoru a problém je na světě. Běžně prodávané předzesilovače jsou často velmi nekvalitní. Používají se ty nejlevnější tranzistory které nejsou schopny silné signály zpracovat.
Při výběru zesilovače byste měli dát dobrý pozor na jeho parametry. Důležitý je zisk - měl by být jen takový aby pokryl útlum kabelu a dynamický rozsah zesilovače. Dynamický rozsah je v podstatě oblast mezi nejslabším signálem který zesilovač ještě umí "zaregistrovat" a nejsilnějším signálem který ještě zesilovač dokáže zpracovat.
Schopnost zesilovače zpracovat slabé signály se vyjadřuje takzvaným šumovým číslem. To se dnes udává číslem v dB. Dříve se rovněž používaly jednotky kT0. V obou případech čím nižší číslo tím lepší. U moderního širokopásmového zesilovače by šumové číslo F mělo být nižší než cca 4dB.
Schopnost zesilovače zpracovat silné signály je důležitá právě z hlediska rušení. V okamžiku kdy zesilovač přestane být schopen silný signál zpracovávat začne způsobovat rušení. Jednak takový zesilovač vyrobí celou řadu kombinačních kmitočtů které již mohou padnout do TV pásma a zároveň přestane zesilovat slabý TV signál. Odolnost zesilovače proti silným signálům se obvykle udává parametrem IP3, který prezentuje číslo s jednotkou dBm. Čím vyšší je toto číslo tím vyšší je odolnost zesilovače proti silným signálům. U zesilovače který je osazen moderním kvalitním tranzistorem by toto číslo mělo být větší než cca 20dBm.
Z předchozích odstavců tedy vyplývá že u každého předzesilovače by měly být uvedeny nejméně 3 parametry:
- Zisk - udává se v dB
- Šumové číslo F - udává se obvykle v dB nebo dříve v kT0
- Odolnost proti silným signálům - udává se v dBm
A teď se podívejte na weby prodejců a ukažte mi takový kde jsou tyto základní údaje skutečně uvedeny. Budete hledat veeeelmi dlouho. O čem to svědčí ? Prodejci buď nemají žádné znalosti o tom co prodávají a jen papouškují neúplné údaje výrobců šmejdu nebo vědí že prodávají šmejd a pochopitelně proto tyto parametry neudávají. U většiny prodejců je udáván pouze zisk a chudák kupující je masírován lživým tvrzením že čím větší zisk tím je zesilovač lepší.
Přesto jsem nalezl webové stránky českého výrobce TEROZ který na mě působí velmi solidním dojmem . Podotýkám že s tímto výrobcem nejsem nijak spojen a žádný z jeho výrobků jsem neměl v rukou takže jsem udávané parametry nemohl ověřit. Nicméně uváděné parametry vypadají důvěryhodně. Teroz vyrábí široký sortiment zesilovačů odstupňovaných podle zisku v rozumné cenové hladině. Jeho zesilovače jsou osazeny moderními tranzistory takže podle udávaných údajů dosahují velmi dobrých parametrů.
Pokud už nám nezbývá nic jiného než použít předzesilovač je nutné ho umístit co nejblíže anténě. Každý kus koaxiálního kabelu znamená útlum, který nám část signálu "sežere". Dát předzesilovač k televizoru je naprostý nesmysl, vstup televizoru často může mít lepší paramětry než vlastní širokopáspový zesilovač a zesilovač přimo u televizoru tyto parametry zhorší a navíc výrazně zhorší odolnost proti silným signálům.
Televizory
Jak už jsem napsal, spotřební elektronika je dnes vyráběna s ohledem na nejdůležitější parametr kterým je CENA. Výrobci se předhánějí v nejrůznějších softwarových vychytávkách ale na základní parametry přijímače často z vysoka kašlou. Tak se může stát že i při dodržení všech doporučení k rušení silným signálem dojde. Mezi jednotlivými výrobci bývají propastné rozdíly. Bohužel nemám dostatečný přehled ve vlastnostech jednotlivých typů různých výrobců takže něco přímo doporučovat by ode mne bylo neprofesionální. Snad mohu jen naznačit. Doma máme 3 televizory firmy Samsung. Antény těchto televizorů jsou umístěny do 5ti metrů od mé vysílací antény a k žádnému rušení nedochází. Ovšem ke svému staršímu televizoru jsem musel dát settopbox. Jakmile jsem zavysílal Settopbox jsem zarušil a byl jsem bez televize... Proto jsem byl nucen navrhnout a postavit odrušovací filtr který zde popíši. Ještě k settopboxům. Settopbox je vlastně kompletní televizor, kterému chybí obrazovka. V případě že ho používáte slouží televizor pouze jako monitor a jeho přijímací obvody nejsou využívány. Tedy s vyjímkou případu kdy je televizor připojen k settopboxu koaxiálním kabelem do anténního konektoru televizoru. Tomu se zásadně vyhněte ! Připojte televizor nejlépe pomocí HDMI nebo v horším případě SCART kabelem.
Odstranění rušení
Konečně se dostáváme k tomu jak případně vzniklé rušení odstranit. I pokud jste dodrželi v předchozích uvedená doporučení může se stát že k rušení dojde. Pokud se to stane je potřeba zařadit do Vašeho přijímacího řetězce filtr, který rušící signál utlumí na hodnotu která již rušení nemůže způsobit. Takový filtr jsem navrhnul a používám ho pro odstranění rušení z mého vysílače v pásmu 144MHz. Kdekoliv kde jsem tento filtr použil bylo rušení zcela odstraněno.
Filtr je navržen jako horní propust s hraničním kmitočtem okolo 490MHz. To znamená že potlačuje všechny signály pod 490MHz. Poskytuje tedy ochranu před všemi signály pod televizním pásmem a zcela tak zlikviduje většinu možných zdrojů rušení. Naopak neposkytuje žádnou ochranu před signály nad televizním pásmem kde můžou být zdrojem rušení třeba mobilní telefony. Filtr účinně potlačí signály pod cca 300MHz. Na kmitočtech kolem 400MHz kde vysílají různé profesionální služby a radioamatéři je však útlum nedostatečný. Pro tyto kmitočty by musel být filtr řešen náročněji.
Konstrukce filtru je velmi jednoduchá. Jde o učebnicové zapojení obvodu typu horní propust - není na něm nic objevného. Důležité je že funguje :-). Filtr obsahuje 2 cívky a 3 kondenzátory to je vše. Vstup i výstup filtru tvoří F konektory. Vstup i výstup je záměnný - filtr funguje stejně v obou směrech.
Obrázek schématu je převzat z návrhového systému, proto obsahuje i zatěžovací odpory 75Ω se ktrými byl návrh simulován. Tyto odpory v návrhovém systému představují impedanci antény a televizoru. V reálném filtru tedy nejsou obsaženy.
Konstrukční uspořádání filtru je velmi jednoduché. Tvoří ho malá destička plošných spojů která nese všechny součástky a F konektory. Destička je pak uzavřena v krabičce z pocínovaného plechu.
Filtr je nutné nastavit nebo alespoň ověřit jeho správnou funkčnost. K tomu je nutné přístrojové vybavení. Nejlépe vektorový analyzátor (VNA), V nouzi postačí spektrální analyzátor s tracking generátorem nebo rozmítač. V nejhorším si pomůžeme signálním generátorem a VF Voltmetrem. Vektorový analyzátor a Spektrální analyzátor byly dříve přístroje z říše snů - jejich cena se pohybovala v šestimístných sumách. Dnes však Číňané doslova chrlí překvapivě dobré přístroje jejichž cena nepřekračuje 4000kč. Proto jsem přesvědčen že by tyto přístroje neměly chybět ve vybavení žádného radioamatéra nebo alespoň radioklubu.
S uvedeným vybavením je nastavení velmi snadné. Osadíme kondenzátory jejichž hodnoty jsou dané výrobcem. Naladění na správnou charakteristiku se tak omezí na nastavení cívek. Ty lze v určitém rozsahu roztáhnout nebo stlačit a filtr tak nastavit. V žádném případě neměňte hodnoty kondenzátorů. Cívky mají 1 závit drátem o půměru 0,4mm na půměru 6mm. Jejich provedení je vidět na obrázku. Každý filtr je ale potřeba individuálně nastavit nebo alespoň zkontrolovat. Dbejte na to, aby obě cívky byly přibližně stejně roztažené - zapojení je symetrické - tedy cívky mají být stejné.
Změřená charakteristika filtru:
Charakteristika byla změřena přístrojem LibreVNA. Tento přístroj je určen pro měření s impedancí 50Ω. Tím vzniká určitá chyba, kterou ale lze pro naše účely zanedbat. LibreVNA umí měřit všechny 4 S parametry najednou, proto jsou zobrazeny všechny 4 křivky. Křivky S21 a S12 představují kmitočtovou chrakteristiku. Vidíme že na kmitočtech pod cca 300MHz již útlum přesahuje potřebných 30dB a na kmitočtu 144MHz přesahuje 60dB což znamená potlačení tohoto signálu více než milionkrát. Na KV kmitočtech již je útlum větší než je můj přístroj schopen změřit. V pásmu televizního vysílání útlum nepřesahuje 0,4dB což je dobrá hodnota. Podobný filtr lze zakoupit u již zmiňovaného TEROZu. Jejich filtr je řešen jinak a má vyšší strmost takže je použitelný i pro pásma kolem 400MHz. Má také ale o trochu vyšší útlum v propustném pásmu což ovšem obvykle nebude na závadu.
Plošný spoj filtru:
Klišé pro výrobu plošného spoje.
Použití filtru:
Pokud nepoužíváte anténní zesilovač zařaďte filtr co nejblíže k televizoru. Prostě v blízkosti televizoru přestřihněte koaxiální kabel a na ustřižené konce namontujte F konektory. Ty pak připojte do konektorů filtru. Pokud používáte předzesilovač zařaďte filtr mezi zesilovač a anténu. Tím je hotovo a rušící signál by měl zmizet.